"Vše, co si dokážete představit, je skutečné." - Pablo Picasso
Seznam tajných přání - recenze
Popelka - filmová recenze
Saeculum - recenze

Smích a pláč Afriky - Martina Svobodová

30. prosince 2014 v 11:30 | Scribbler |  Recenze
Rozhodla jsem se napsat tady o jedné knize, která mě velmi zaujala, četla jsem ji letos v létě. Mluvím tady o knize Smích a pláč Afriky od Martiny Svobodové, poměrně neznámé české autorky, která má jinak na kontě ještě jednu knihu Indigové pohádky.


Kniha Smích a pláč Afriky vyšla v nakladatelství Knižní klub v roce 2011. Její autorka Martina Svobodová se svým přítelem Jaroslavem procestovala Afriku a s jeho pomocí poté sepsala tuto knihu.

Kniha pojednává o cestě Martiny a jejího přítele po Africe landoverem "Ančou" a práci na jejich výzkumu, který dělali ohledně afrických dětí. Jejich cesta začala v Súdánu, odkud pokračovali na jih do Jihoafrické republiky, odkud opět pokračovali na sever po západním pobřeží Afriky, až do Maroka. Projíždějí i obávanou Angolou a Demokratickou republikou Kongo.

Martina zde mluví zejména o tom, že Afriky vlastně přeskočila z pravěku přímo do průmyslové revoluce, když zde vytvořili kolonie. Za největší problém Afričanů je tu považována jejich lenost, to že jim stačí minimum k životu a většina z nich se o nic vlastně nesnaží. Přitom jim spousta Afričanů uvedla, že by chtěli žít v Evropě a myslí si, o kolik by měli lepší život a ani si neuvědomují, že v Evropě by se jim se stejným přístupem dařilo úplně stejně jako doma v Africe. Samozřejmě že existují vyjímky a i ty v této knize Martina popisuje.

Kniha mě zaujala, hlavně proto že zde nešlo pouze o návštěvy národních parků a památek, ale zejména o poznání života v Africe. Zaujal mě zejména názor na "umělé domorodce", které v knize spisovatelka popisuje a také na humanitární pomoc. Podle ní je jedinou cestou, jak by se mohla Afrika vzpamatovat, přerušit proudy prostředků z vyspělejších zemí.

Knihu vřele doporučuji k přečtení, myslím, že by mohla zaujmout i toho, kdo třeba není moc na cestopisy, protože ji rozhodně nelze dosadit do vzorce klasického cestopisy. Je čtivě psaná, a zvláště jestli se zajímate o cizí kultury, určitě do ní jďete. Moc mě mrzí, že autorka zatím nenapsala další knihu o cestách, ale možná se ještě dočkáme. Kniza dávám . .

9/10

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama